S popisem a hodnocením krav holštýnského plemene v ČR za využití přenosných pořizovačů dat a počítačových systémů začali bonitéři Svazu v roce 1994, kdy bylo nahodnoceno 657 ks krav a bonitéři (bylo jich v té době 6) působili v chovech především jako poradci a spojky mezi Svazem chovatelů H skotu a chovateli. Za počátek systému plošného lineárního popisu exteriéru populace holštýnského skotu v ČR můžeme označit rok 1998, kdy popis začali provádět profesionální bonitéři ČMSCH, a.s. V tomto roce již téměř všechny ze 6267 ks popsaných prvotelek byly nahodnoceny pouze dvěma bonitéry. Popis byl zaměřen na dcery testovaných býků v ČR a pouze několik chovů projevilo zájem o popis a hodnocení všech otelených krav na 1. laktaci. Jednalo se především o podniky, jejichž hlavní představitelé byli aktivními členy Svazu nebo jim byla tato služba doporučena chovateli ze zahraničí. Prvními průkopníky se stala 1.zemědělská, a.s. Chorušice, ZOD Brniště, ZD Dubenec, ing. Heřmanský – farma Semčice, ZS Ostřetín a PIAS Suchdol. Rok 1999 znamenal poměrně značný nárůst v počtu hodnocených prvotelek (na 9200 ks), ale k plošnému hodnocení přibyly pouze farmy ing. Jiřího Ekla a p. Oldřicha Poláčka, z větších stád ŠZP Lány, ZEAS Staré Hradiště, Dobrosev Dobronín a ZOD Zálší. Ještě rok 2000 neznamenal výrazný nárůst počtu prvotelek v lineárním popisu, hodnoceno bylo 9360 ks za rok, novými podniky se staly Agro Slatiny, Montamilk, a.s. Kamenné Zboží, Silyba Dolní Dobrouč, Agroklas Křičeň, AGD Bučina (dnes ZD Růžový palouček Morašice), ZD Dobruška a Oseva-Agri Chrudim. Nesmíme také opomenout podniky, které již v této době byly a dodnes jsou zapojeny do výzkumného úkolu VÚŽV Uhříněves a nechávají si hodnotit krávy bonitérem VÚŽV ing. Klementem. Jedná se o farmu p. Zahradníka, stáj VÚŽV v Netlukách, ZD Vysočina Želiv, ZD Brtnice, Seneco Polná a ZEOS Kamenice.
Ve druhé polovině roku 2001 se rozvoj plošného hodnocení všech prvotelek plemene H stal jednou z priorit pro Svaz chovatelů holštýnského skotu. I chovatelé si sami uvědomovali, že nejen vysoká mléčná užitkovost sama o sobě přináší nejvyšší ekonomický efekt. Kvalitní exteriér má velký význam pro dlouhověkost a dobrý zdravotní stav. Ve velké většině případů patří nejlépe hodnocené prvotelky mezi špičky stáda i v produkci mléka. Pro zootechniky ve větších stádech přináší hodnocení krav jedinou možnost individuálního pohledu na zvířata. Občas se tak objeví počátky některých zdravotních problémů, které se mohou projevovat např. mírným kulháním, ztrátou kapacity těla a předejde se daleko závažnějším problémům, které by mohly vést až k případnému úhynu. Chovatelé využívají výsledky hodnocení ke zpracování připařovacích plánů a analýz svého stáda. Od roku 2001 tak nastal výrazný posun v přístupu chovatelů k hodnocení exteriéru a nárůst počtu hodnocených krav a podniků, které požadovaly plošné hodnocení zevnějšku, byl takový, že ČMSCH, a.s. v roce 2003 přijala 3. bonitéra, aby byla schopna zájem chovatelů uspokojit. Počet hodnocených prvotelek se tak v roce 2003 skokově navýšil a přesáhl 20000 ks, do systému plošného hodnocení bylo zapojeno 96 chovů.
Jestliže rok 2001 byl zlomovým v pohledu chovatelů na hodnocení exteriéru, rok 2004 můžeme považovat za zlom v systému hodnocení a zpracování výsledků. Pro vyhodnocení výsledků v kontrole dědičnosti byly stanoveny hranice doby hodnocení po otelení na 30 - 210 dnů a spodní hranice věku při 1. otelení na 630 dnů. Výpočet tak byl rozšířen i na prvotelky, které byly zapuštěny již okolo 12. měsíce stáří a naopak byly z výpočtu vyřazeny dcery hodnocené na konci laktace, čímž došlo k výraznému zpřesnění výsledků KD.
Pro lineární popis znaků zevnějšku je používána bodová stupnice 1 – 9 bodů, kdy u většiny znaků je číslem 9 vyjádřeno nejvýraznější utváření znaku. Při popisu chodivosti využíváme i hodnocení 0, kterým jsou označeny krávy kulhající a ustájené na vazném ustájení. Celkové charakteristiky jsou hodnoceny 50 – 100 body, kdy nevyhovující utváření znaku (P) je v rozmezí bodů 50 – 64, vyhovující (F) 65 – 74, dobré (G) 75 – 79, dobré plus (G+) 80 – 84, velmi dobré (VG) 85 – 89 a excelentní (E) 90 – 100. Krávy na 1. a 2. laktaci mohou být hodnoceny v jednotlivých charakteristikách maximální známkou E91 v případě mimořádného utváření některého znaku, v celkové známce maximální známkou VG89. Výraznou změnou v roce 2004 byl přechod z pouze subjektivního posouzení charakteristik bonitérem na přímý výpočet známky z jednotlivých znaků lineárního popisu (váhy jednotlivých znaků byly vypočteny na základě hodnocení minulých let s přihlédnutím k vahám dalších zemí a šlechtitelskému cíli) s možností bonitéra vypočtenou hodnotu upravit o 2 – 4 body posouzením dalších znaků, které nelze v lineárním popisu obsáhnout.
Pracovníky VÚŽV Uhříněves a Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR byla pro rok 2004 v souladu s mezinárodní harmonizací doplněna stávající metodika o hodnocení 5 nových znaků. Dva z nich (postoj zadních končetin zezadu a rozmístění zadních struků) se staly přímo součástí lineárního popisu a jsou zahrnuty mezi standardní znaky WHFF. Zbývající znaky (kvalita kostí, kvalita hlezna a chodivost) začaly být hodnoceny zkušebně. V hodnocení souhrnných charakteristik se upustilo od hodnocení samostatné zádi a místo ní byla zavedena mnohem komplexnější stavba těla, která kromě hodnocení zádi zahrnuje i kvalitu horní linie a celkovou harmonii zvířete. Změnou prošel také výpočet celkové známky za exteriér. Vzhledem k vysoké korelaci s kvalitou kostí a velké závislosti na stájové technologii se přestala hodnotit kvalita hlezna a na základě doporučení WHFF byla metodika lineárního popisu doplněna o zadní šířku vemene. V roce 2006 jsme začali hodnotit kondici, která se v roce 2007 stala spolu s chodivostí 17. a 18. standardním znakem. Tím se počet hodnocených znaků ustálil na 20 a v nejbližší době není plánováno další rozšíření počtu, chceme se zaměřit na zvyšování kvality hodnocení, zlepšování korelací mezi bonitéry a korelací na hodnocení v ostatních zemích. V roce 2009 jsme v souladu s doporučením WHFF snížili počet souhrnných charakteristik na 4 nahrazením mléčného charakteru a kapacity tzv. mléčnou silou, která v sobě zahrnuje obě dříve používané charakteristiky, daleko lépe vystihuje chovný cíl a měla by lineárně korelovat s dlouhověkostí krav. Došlo zároveň k drobné úpravě vah znaků lineárního popisu vstupujících do hodnocení tělesné stavby a do hodnocení končetin byla zahrnuta chodivost. Celková známka exteriéru od roku 2009 zahrnuje z 25% známku za mléčnou sílu, z 15% známku za tělesnou stavbu, z 20% známku za končetiny a ze 40% známku za vemeno.
Nárůst počtu hodnocených prvotelek a počtu podniků provádějících plošné hodnocení exteriéru pokračoval i v dalších letech jak je patrné z grafu, umístěného v kapitole Exteriér - složce Počty hodnocených prvotelek. Vzhledem ke stálému nárůstu hodnocených krav byl v průběhu roku 2008 přijat do ČMSCH, a.s. pro oblast severní a střední Moravy další bonitér, takže v současné době provádějí hodnocení krav v ČR na plný úvazek 4 bonitéři. Za rok 2009 jsme nahodnotili již téměř 40000 krav na 1. laktaci (cca 65% všech prvotelek s min. podílem krve H75%) ve více než 220 zemědělských podnicích využívajících systému plošného popisu.

Hodnocené znaky

Původní metodika vytvořená pracovníky VÚŽV v Uhříněvsi zahrnovala 14 standardně popisovaných znaků, kterými byly:
1. tělesný rámec
2. šířka hrudníku
3. hloubka těla
4. hranatost
5. sklon zádi
6. šířka zádi
7. postoj zadních končetin zboku
8. úhel paznehtu
9. přední upnutí vemene
10. rozmístění předních struků
11. délka struků
12. hloubka vemene
13. výška zadního upnutí vemene
14. závěsný vaz
V roce 2004 se začalo hodnotit 5 nových znaků:
15. postoj zadních končetin zezadu – dříve byl posuzován jako vada v případě extrémního vbočení hlezen, tento znak je velmi důležitým ukazatelem pevnosti a stavby končetin a má zásadní vliv na chodivost a tím i dlouhověkost zvířat. Znak je charakterizován směrem os paznehtů a vzdáleností jejich průsečíků za tělem
16. rozmístění zadních struků je stejně jako rozmístění předních struků důležitým znakem pro snadnost dojení. Posuzování znaku je dané nasazením struků na zadních čtvrtích, při hodnocení je nutné přihlédnout k naplnění vemene.
17. chodivost - posuzuje se vybočování zadních končetin od přímého směru a délka kroků. Jediným problémem při hodnocení je klasifikace krav kulhajících. Většinou mírně kulhající krávy, u kterých ještě nejde o onemocnění končetin, jsou hodnoceny bodem 1, uvázané a silně kulhající krávy bodem 0, případně nejsou hodnoceny vůbec.
Všechny 3 znaky (15,16,17) byly již zařazeny mezi standardní znaky WHFF (Světové holštýnské federace).
18. kvalita kostí je velmi důležitým znakem při posuzování mléčného charakteru krávy a utváření končetin. Posuzuje se plochost kosti, tj. tvar průřezu kosti při pohledu zezadu.
19. šířka vemene určuje kapacitu vemene, hodnotí se vzdálenost řas v bodě upnutí vemene. Tento znak nebyl zařazen mezi standardní vzhledem k jeho vysoké variabilitě v závislosti na naplnění vemene.
V roce 2006 jsme začali hodnotit:
20. kondice – znak, který má vysokou korelaci s plodností. Hodnotí se především obalení krátkých žeber a sedacích hrbolů tukem. V roce 2007 se stal 18. standardním znakem WHFF.

Souhrnné charakteristiky  

1. mléčná síla
2. stavba těla
3. končetiny
4. vemeno

Celk. známka ext.  =  mléčná síla – 25%, stavba těla – 15%, končetiny – 20%, vemeno – 40%

Podrobný popis hodnocených znaků a charakteristik je součástí metodiky hodnocení zevnějšku, která je uvedena v samostatné rubrice.

Využití LPE pro chovatele a pro kontrolu dědičnosti

Jak už bylo uvedeno, pro zootechniky ve větších stádech přináší plošné hodnocení téměř jedinou možnost individuálního pohledu na zvířata. Občas se tak objeví počátky některých zdravotních problémů, které se mohou projevovat např. mírným kulháním, ztrátou kapacity těla a předejde se daleko závažnějším problémům, které by mohly vést až k případnému úhynu. Většina chovatelů využívá výsledky hodnocení pro výběr býků ke zpracování připařovacích plánů a analýz svého stáda podle jednotlivých zevnějškových ukazatelů. S mnohými se setkáváme na přehlídkách skotu a také se pravidelně umísťují na předních místech v kontrole užitkovosti. Jsou také významnými producenty mladých plemenných býčků, které vykupují plemenářské organizace do testace.
Podstatné je využití výsledků lineárního popisu exteriéru při tvorbě souhrnného selekčního indexu, který přináší porovnání býků používaných v ČR a jehož výsledky jsou užitečným pomocníkem pro chovatele i plemenáře při výběru býků pro inseminace ve svých stádech. Exteriér se na tvorbě SIH podílí 25 % (1/2 vemeno – hloubka, přední a zadní upnutí, závěsný vaz a rozmístění předních struků a 1/2 končetin – pazneht a celkové hodnocení končetin). Proto je také nezbytné neustále zvyšovat počty hodnocených dcer býků v co nejvíce chovech. Zatímco ještě před několika lety by v TOP dle SIH soupeřili pouze býci, kteří byli u nás testováni, protože podmínku nahodnocených dcer minimálně ve 20 stádech by splnili pouze oni, dnes díky rozsáhlému plošnému hodnocení exteriéru i většina zahraničních býků podmínku zařazení do TOP během krátké doby splní.

Harmonizace bonitérů
S ohledem na množství hodnocených krav za rok je nezbytné pravidelně sledovat a vyhodnocovat práci jednotlivých bonitérů. Minimálně 3x do roka jsou pořádány národní harmonizační setkání bonitérů. Výsledky jsou porovnány s průměrnými hodnoceními bonitéra za období od posledního setkání. Tím se zamezí případnému odchylování bonitéra od ostatních v kterémkoli popisovaném znaku. Od roku 1999 se pravidelně účastníme mezinárodních harmonizačních workshopů ať již na evropské nebo světové úrovni. Cílem všech společných hodnocení je v první řadě sjednocení pohledu na popisované znaky a charakteristiky a úprava rozvrstvení popisu (tj. využívání celé bodové stupnice zhruba v intencích Gaussovy křivky). Zaměřujeme se především na problematické znaky a znaky nově zařazené do metodiky. Výsledky práce bonitérů jsou neustále analyzovány, čímž jsou minimalizovány subjektivní vlivy. Porovnání mezi jednotlivými zeměmi zabezpečuje WHFF v rámci mezinárodní srovnání prostřednictvím interbulu. Od roku 2003 jsou v rámci mezinárodního srovnání plemenných hodnot v mezinárodním modelu (MACE) Interbullu již pravidelně zpracovávána i data z ČR. V posledních letech uskutečſujeme pravidelná harmonizační setkání také s našimi nejbližšími zahraničními kolegy ze Slovenska a Maďarska, kde si podrobně analyzujeme popis jednotlivých znaků a předáváme zkušenosti se systémem popisu, hodnocení, přenosu dat, vyhodnocení dat v našich zemích.

Z posledních chovatelských akcí

Aktuální Novinky

Titulka I 18 novinky web