Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba. Díky tomu, že významná redukce se v Česku uskutečnila již v 90. letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, produkuje zemědělství jen sedm procent českých emisí, zatímco evropský průměr je deset procent a celosvětový dokonce 25 procent. Na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho to řekli bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Omezování stavů skotu kvůli snižování emisí skleníkových plynů je problém v jiných zemích EU, kde se zemědělci bouří. "Jedná se například o Dánsko a Nizozemsko, které mají nadstavy skotu a musejí některé farmy dokonce zavírat," řekl Trnka.
Metan, který se uvolňuje při trávení skotu, tvoří navíc jen o něco více než pětinu veškerého metanu pocházejícího ze zemědělství. Proto Žalud uvedl, že je potřeba dělat rozhodnutí v zemědělství s rozmyslem. "Je potřeba také dohlédnout na důsledky omezování chovů skotu kvůli produkci metanu. Možná se část mladých stane vegany či vegetariány, ale část lidí bude maso jíst stále. A když nebudeme mít svoje maso, určitě se k nám začne dovážet a uhlíková stopa bude obrovská," řekl Žalud. Také dodal, že nejvíce metanu v zemědělství se celosvětově vyprodukuje při pěstování rýže, zhruba 45 procent. Zatímco metan, který se uvolňuje při trávení skotu, tvoří jen o něco více než pětinu veškerého metanu pocházejícího ze zemědělství.
Metan navíc není v zemědělství hlavním produkovaným skleníkovým plynem. Je jím oxid dusný, který se uvolňuje při aplikaci dusíkatých hnojiv. A celkově je hlavním skleníkovým plynem oxid uhličitý, který tvoří 75 procent objemu všech skleníkových plynů. Trnka také uvedl, že české zemědělství a lesnictví má před sebou naopak možnost, že začne být oborem, který bude oxid uhličitý do půdy ukládat a ekonomicky z toho těžit.
Oba zmínili, že i když různé kroky směrem k uhlíkové neutralitě vypadají v zemědělství ambiciózně a náročně, je potřeba se touto cestou vydat. "Chceme-li udržet globální oteplení proti předprůmyslovému období nejvýše o 1,5 stupně, nemáme jinou šanci než si klást ambiciózní cíle. Nebo můžeme rezignovat a nechat to na další generaci," řekl Trnka. Český příspěvek na globálních emisích je poměrně nepatrný, tvoří 0,53 procenta, ovšem je čtyřikrát vyšší, než je celosvětový průměr. Česko má totiž jen 0,13 procenta obyvatelstva. "Omezovat emise má smysl na jakékoliv úrovni," uvedl Žalud.
zdroj: ekolist.cz
